Novinka v diagnostice Alzheimerovy choroby
Otevři oči!
Dvě nové studie ukazují, že oční scan OCTA ( angiografie metodou optické koherentní tomografie - přístroj pomocí laserového paprsku zmapuje a proměří sítnici a následně provede řez na jakémkoliv místě, které lékař potřebuje) by se již brzy mohl stát nástrojem pro včasnou diagnostiku této nemoci.
Stávající metody vyšetření jsou buď invazivní nebo nedostatečně spolehlivá. A co nám tedy medicína nabízí? Vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance - nudný, pozitivní emisní tomografie se značenou glukózou - drahý, lumbální punkce (odběr mozkomíšního moku z bederní páteře) - bolestivý.
V úvahu přichází ještě psychiatr. Ten vás vyšetří pomocí testu paměti a na základě pozorování změn chování. Nicméně ve fázi, kdy se změny v chování a paměti projeví, je už pozdě.
Někteří zkouší ještě různé čichové testy a ty pak vyhodnocují. Ale co třeba my se špatnou přepážkou?! To bysme měli Němce jak řemen!
Nyní vědečtí pracovníci z americké Dukeovy univerzity v Durhamu ve státě Severní Karolína tvrdí, že Alzheimerovu chorobu lze diagnostikovat během několika sekund pouhým "pohledem" do očí a vědci z nemocnice Sheba Medical Center v Izraeli tuto hypotézu potvrzují.
Tyto studie naznačují, že Alzheimerova choroba narušuje jemné cévy na sítnici v zadní části oka.
Doktoři Fekrat, Grewal a jejich kolegové vysvětlují, proč a jak použili angiografii metodou optické koherentní tomografie (OCTA) k vyšetření cév na sítnici a ke zkoumání spojitosti mezi stavem oční sítnice a Alzheimerovou chorobou
Budiž světlo!
OCTA umožňuje očním lékařům neinvazivně vyšetřit celou sítnici po vrstvách, provést její mapování a změřit tloušťku jednotlivých vrstev. Optická koherentní tomografie používá k pořízení snímků oční sítnice světelné vlny.
Lékaři využívali angiografii metodou optické koherentní tomografie ke zkoumání toho jak demence ovlivňuje sítnici, protože s pomocí tohoto vyšetření je možné zkoumat i velmi jemné cévy a červené krvinky, které se v cévách sítnice nachází.
Doktoři Fekrat, Grewal a jejich tým, zjistili, že u lidí s Alzheimerovou chorobou dochází k "vymizení" drobných cév na sítnici oka. Navíc u lidí s Alzheimerovou chorobou byly také některé vrstvy sítnice tenčí než u osob s mírnou kognitivní poruchou (MCI) či u osob, které žádným z těchto onemocnění netrpěly.
Vědci se domnívají, že změny na sítnici jsou odrazem poškození cév v mozku, ke kterému dochází při Alzheimerově nemoci. Podle nich se jedná o platnou hypotézu, protože zrakový nerv (nervus opticus) spojuje sítnici s mozkem.
Ve druhé studii, Dr.Rotenstreich a jeho tým zkoumali 400 lidí s dědičně daným vysokým rizikem Alzheimerovy choroby. Vědci porovnávali snímky z MR mozku a sítnice osob s dědičně vysokým rizikem vzniku Alzheimerovy choroby se snímky zdravých lidí.
Studie odhalila, že u osob s vysokým rizikem Alzheimerovy choroby je sítnice tenčí než u zdravých lidí. Navíc měli tito lidé i menší hipokampus.
Obě tyto známky demence vykazovaly pozitivní souvislost se špatnými výsledky v testech kognitivních funkcí.
Hipokampus je část mozku důležitá pro učení a paměť. Patří mezi první oblasti, které narušuje Alzheimerova choroba, přičemž studie prokázaly, že demence postihuje neurogenezi neboli tvorbu nových neuronů v hipokampu, zatímco Alzheimerova choroba způsobuje atrofii (celkové zmenšení) této části mozku.
Dr. Rotenstreich k důležitosti těchto zjištění uvedl: "Zobrazovací metody používané v diagnostice Alzheimerovy choroby (tedy hlavně MR a FDG PET) dokážou zachytit Alzheimerovu chorobu až poté, kdy je rozvinutá a není možné včas zahájit její léčbu. Protože lidé s geneticky daným vysokým rizikem Alzheimerovy choroby jsou touto nemocí velmi ohroženi, musíme nasadit léčbu mnohem dříve a k tomu potřebujeme nové diagnostické metody. Diagnostika Alzheimerovy choroby s pomocí skenu oční sítnice by tak mohla zlepšit kvalitu života pacientů s vysokým rizikem Alzheimerovy choroby."
Takže šupky otevřít oči jestli nemáte Alzheimra za dveřma!
KOMENTÁŘ: Osobně si myslím, že Alzheimerova choroba je doposud málo probádanou oblastí medicíny. Vzhledem k tomu, že způsobuje úpadek kognitivních funkcí, to znamená myšlení, paměti a úsudku, je bezpochyby skvělé, že se nachází nové metody včasné diagnostiky. Otázkou však zůstává za jakých podmínek bude tato diagnostická metoda dostupná. Bohužel tato nemoc postihuje zhruba 7 milionů obyvatel Evropy a stále nejsme schopni ji vyléčit, a proto si myslím, že včasné zjištění je právě to, co může postiženému výrazně zvýšit kvalitu života s touto nemocí.